Nová legislativa EU v oblasti energetiky: Co to znamená pro ČR?

Úvod

Evropská unie v posledních letech zásadně mění svou energetickou politiku v reakci na klimatické cíle a geopolitické výzvy. Balíček legislativních opatření známý jako "Fit for 55" a další nové směrnice výrazně ovlivní energetický sektor ve všech členských státech včetně České republiky. Tento článek analyzuje hlavní změny v evropské energetické legislativě a jejich dopad na české firmy, domácnosti a energetický sektor jako celek.

Klíčové legislativní změny EU v oblasti energetiky

1. Balíček "Fit for 55"

Balíček "Fit for 55" představuje soubor legislativních návrhů zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů v EU o nejméně 55 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). Pro energetický sektor jsou zvláště relevantní tyto části:

Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III)

Tato revize zvyšuje cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU na 40 % do roku 2030. Pro Českou republiku, kde obnovitelné zdroje tvoří aktuálně přibližně 16 % energetického mixu, to znamená potřebu významného navýšení investic do solární, větrné a další obnovitelné energie.

Klíčové body:

• Povinné navyšování podílu obnovitelných zdrojů v sektoru vytápění a chlazení o 1,1 procentního bodu ročně
• Požadavek na využití obnovitelných zdrojů v nových budovách (min. 49 %)
• Zjednodušení povolovacích procesů pro projekty obnovitelné energie

Revize systému obchodování s emisemi (EU ETS)

Rozšíření a zpřísnění evropského systému obchodování s emisními povolenkami zasáhne více sektorů a přinese postupné zdražování povolenek. Pro české energetické společnosti, zejména ty závislé na uhlí, to představuje další tlak na dekarbonizaci.

Změny zahrnují:

• Rychlejší roční snižování dostupných povolenek (4,2 % ročně místo současných 2,2 %)
• Rozšíření systému ETS na námořní dopravu
• Nový samostatný systém ETS pro budovy a silniční dopravu od roku 2027
• Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

Revize směrnice o energetické účinnosti (EED)

Nová verze směrnice o energetické účinnosti zavádí přísnější cíle pro úspory energie. Pro ČR to znamená nutnost posílit programy energetických úspor a renovací budov.

Hlavní body:

• Zvýšení cíle energetické účinnosti na úrovni EU na 36-39 % do roku 2030
• Povinné roční úspory energie ve výši 1,5 % konečné spotřeby
• Povinnost renovovat 3 % podlahové plochy veřejných budov ročně

2. REPowerEU

V reakci na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu přijala EU v roce 2022 plán REPowerEU, který má za cíl snížit závislost na ruských fosilních palivech, zvýšit odolnost energetického systému a urychlit přechod na čistou energii.

Klíčové prvky plánu REPowerEU:

• Zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 45 % do roku 2030
• Urychlení povolovacích řízení pro projekty obnovitelné energie
• Povinná instalace solárních panelů na nových veřejných a komerčních budovách
• Dodatečné financování pro tepelná čerpadla a renovace budov
• Podpora rozvoje vodíkového hospodářství

3. Taxonomie udržitelných činností

Nařízení EU o taxonomii definuje, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, což ovlivňuje přístup k financování a investicím. Pro český energetický sektor je významné, že taxonomie za určitých podmínek zahrnuje jadernou energii a zemní plyn jako přechodné činnosti.

Dopady na Českou republiku

Dopady na energetické společnosti

Pro české energetické společnosti představuje nová legislativa EU jak výzvy, tak příležitosti:

Výzvy:

• Uhelné elektrárny - Rostoucí ceny emisních povolenek výrazně zvyšují náklady na výrobu elektřiny z uhlí. Pro ČR, kde uhlí stále představuje významný zdroj energie, to znamená nutnost urychlit útlum uhelných elektráren.
• Investiční náročnost - Přechod na nízkouhlíkové zdroje energie vyžaduje vysoké počáteční investice. Podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu budou potřebné investice do české energetiky do roku 2030 přesahovat 1 bilion Kč.
• Komplexní transformace - Společnosti musí přehodnotit své dlouhodobé strategie, obchodní modely a investiční plány.

Příležitosti:

• Nové obchodní modely - Rozvoj flexibility, agregace, energetických služeb a dalších inovativních modelů podnikání.
• Financování transformace - Možnost využití zdrojů z Modernizačního fondu, Fondu spravedlivé transformace a dalších evropských programů.
• Jaderná energie - Zahrnutí jaderné energie do taxonomie usnadní financování českého jaderného programu, včetně výstavby nových bloků v Dukovanech.

Dopady na průmysl

Energeticky náročná odvětví českého průmyslu čelí specifickým výzvám:

• Vyšší náklady na energie - Rostoucí ceny povolenek a investice do čistých technologií se promítnou do cen energií.
• Konkurenceschopnost - České podniky musí investovat do energetické účinnosti a nízkouhlíkových technologií, aby zůstaly konkurenceschopné.
• CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) - Nový mechanismus zabrání "úniku uhlíku" tím, že zpoplatní dovoz výrobků s vysokou uhlíkovou stopou ze zemí mimo EU. To může vytvořit konkurenční výhodu pro české výrobce, kteří již investovali do snižování emisí.

Dopady na domácnosti

Nová legislativa EU ovlivní české domácnosti v několika oblastech:

• Ceny energií - Krátkodobě může dojít k nárůstu cen energií v důsledku investic do transformace energetiky. Dlouhodobě by však přechod na obnovitelné zdroje měl vést ke stabilizaci a případně i snížení cen.
• Nové požadavky na budovy - Přísnější standardy energetické účinnosti pro nové i renovované budovy.
• Podpora pro renovace - Rozšíření programů typu Nová zelená úsporám pro podporu renovací a instalace čistých technologií v domácnostech.
• Komunitní energetika - Nové příležitosti pro účast v energetických společenstvích, která umožňují kolektivní výrobu a sdílení energie.

Implementace v České republice

Státní energetická koncepce

Česká republika aktualizuje svou Státní energetickou koncepci (SEK), aby zohlednila nové evropské cíle a legislativu. Nová SEK bude pravděpodobně obsahovat:

• Posílení role jaderné energie jako nízkoemisního zdroje
• Ambicióznější cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů
• Urychlení odklonu od uhlí
• Strategie pro rozvoj vodíkového hospodářství
• Posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti

Národní plán v oblasti energetiky a klimatu

Česká republika musí také aktualizovat svůj Národní plán v oblasti energetiky a klimatu (NEKP), který stanovuje konkrétní cíle a opatření pro období 2021-2030. Revize NEKP musí reflektovat zvýšené ambice EU v oblasti klimatu a energie.

Legislativní změny

Pro implementaci evropských směrnic je nutné přizpůsobit českou legislativu. Klíčové budou zejména:

• Novela energetického zákona
• Novela zákona o podporovaných zdrojích energie
• Zákon o komunitní energetice (v přípravě)
• Úpravy stavebního zákona a prováděcích vyhlášek

Výzvy a příležitosti pro ČR

Hlavní výzvy

• Vysoká uhlíková náročnost ekonomiky - ČR má třetí nejvyšší emise skleníkových plynů na obyvatele v EU, což znamená větší transformační výzvu.
• Sociální dopady - Nutnost zajistit, aby transformace byla spravedlivá a nezatěžovala nepřiměřeně zranitelné skupiny obyvatel.
• Regionální dopady - Uhelné regiony (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj) budou vyžadovat cílenou podporu pro transformaci ekonomiky.
• Povolování projektů OZE - Současné povolovací procesy pro obnovitelné zdroje jsou v ČR zdlouhavé a komplikované.

Příležitosti

• Modernizace ekonomiky - Investice do čistých technologií mohou zvýšit konkurenceschopnost a přinést nové pracovní příležitosti.
• Finanční podpora EU - ČR může čerpat významné prostředky z fondů EU určených na klimatickou transformaci:
  • Modernizační fond (přibližně 150 miliard Kč)
  • Fond spravedlivé transformace (41 miliard Kč)
  • Národní plán obnovy
  • Další programy v rámci kohezní politiky
• Rozvoj nových průmyslových odvětví - Příležitosti v oblasti vodíku, bateriových systémů, elektromobility a dalších čistých technologií.
• Energetická soběstačnost - Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv zvýší energetickou bezpečnost ČR.

Praktické kroky pro firmy a municipality

Co by měly dělat firmy?

• Strategické plánování - Zohlednit klimatické a energetické cíle EU ve svých dlouhodobých strategiích.
• Audity energetické účinnosti - Identifikovat příležitosti pro úspory energie a snížení emisí.
• Investice do OZE - Zvážit vlastní výrobu obnovitelné energie (např. střešní fotovoltaika).
• Sledovat dotační příležitosti - Využít dostupné programy podpory pro transformaci.
• ESG reporting - Připravit se na přísnější požadavky týkající se reportingu v oblasti udržitelnosti.

Co by měly dělat obce a města?

• Energetické plánování - Vypracovat místní energetické koncepce a akční plány udržitelné energie a klimatu (SECAP).
• Podpora komunitní energetiky - Vytvářet podmínky pro vznik energetických společenství.
• Renovace veřejných budov - Připravit plány na postupnou renovaci s využitím dotačních programů.
• Místní energetika - Investovat do místních zdrojů obnovitelné energie.
• Udržitelná mobilita - Rozvíjet infrastrukturu pro elektromobilitu a další čisté formy dopravy.

Závěr

Nová energetická legislativa EU představuje pro Českou republiku zásadní transformační výzvu. Přestože implementace přinese krátkodobé náklady a obtíže, dlouhodobé přínosy jsou významné: modernizace ekonomiky, snížení závislosti na dovozu paliv, zlepšení kvality ovzduší a nové ekonomické příležitosti.

Úspěšná transformace bude vyžadovat koordinované úsilí veřejného sektoru, firem i občanů. Klíčové bude efektivní využití dostupných finančních zdrojů a zajištění sociálně spravedlivého přechodu, který nikoho nenechá stranou.

Česká republika má šanci využít tuto transformaci jako příležitost k posílení své konkurenceschopnosti a vybudování moderní, udržitelné ekonomiky pro 21. století. Aktivní přístup a strategické plánování pomohou minimalizovat rizika a maximalizovat přínosy nového energetického rámce EU.